Určite mi dáte za pravdu, že kníh, ktoré sa zaoberajú zlatníctvom, strieborníctvom, klenotníctvom, alebo aj postupmi v týchto odvetviach je naozaj veľmi málo. Jednou z kníh, ktorá prešla aj našimi rukami je kniha s názvom Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, ktorej autorkou je pani PhDr. Dana Stehlíková, CSc. Autorku sme oslovili, aby nám o tejto encyklopédii napísala trošku viac…

Rozsáhlá encyklopedie představuje všeobecná i odborná témata historie oboru v širokém rozpětí od pravěku (počínaje šperky z doby bronzové) až po modernu (končí zhruba rokem 1950, kdy byly v Československu všechny živnosti nuceně zrušeny, v technických pojmech pokračuje až do současnosti, viz např. hesla akryl, etnologický šperk, piercing).

Je to první původní velká česká monografie tohoto oboru, proto musí zahrnovat celou střední Evropu a přesahovat do významných oblastí celého světa. V zahraničních encyklopediích starožitností bývá zlatnictví věnováno jen několik stránek, bez českých reálií a českých mistrů, obdobné nedostatky mají zlatnické encyklopedie (německý Ullstein či britský Newman), které jsou jednak zastaralé, rozsahem mnohem stručnější a nemají biografický slovník. Jediná dosavadní česká příručka zlatnického mistra Karla Täubla z roku 1968 byla také příliš stručná a zaměřená jen na technologii oboru. 

Encyklopedie je sestavena z bohatých domácích archivních pramenů (množství citátů přibližuje historické pracovní prostředí, tehdejší zakázky a spory ), ze zahraniční literatury a zejména z vlastního heuristického bádání a znalecké práce autorky se sbírkami zlatnických prací v evropských muzeích, památkové péči, v archeologii a při soupisech památek církevního mobiliáře.

Hesla jsou koncipována v několika rovinách pro čtenáře různé orientace a různé hloubky zájmu: 1) laikové přivítají  první okruh zajímavostí („nej-„) o slavných pokladnicích, sběratelích, klenotech a významných drahokamech ve světě a výklad základních pojmů (typy a tvary nádob a jejich části, typy šperků a dalších předmětů). 2) Milovníci umění najdou populárně naučné dějiny oborů uspořádané podle měst a zemí: nejsou jen kompilací z cizojazyčné literatury, výběr hesel se řídí vlivem a ohlasem světového dění v českých zemích. 3) Speciální hesla pro zlatníky, konzervátory, muzejní pracovníky a kunsthistoriky zahrnují technologii a techniky s užitečnými přesahy do sousedních oborů (pasířství, glyptika, galanterie, mineralogie, marketérie), dále rozsáhlý slovníček profesní a slangové terminologie i s cizojazyčnými ekvivalenty názvů v angličtině, němčině, latině či francouzštině, stejně jako ruské názvosloví. 4) Jádrem knihy jsou životopisy mistrů, charakteristika jejich díla (dochované práce) a jejich značky. Evidence zahrnuje přes dva tisíce umělců a řemeslníků, činných od doby gotické v Zemích Koruny české a od roku 1918 do cca 1960 v Československu, dále zdejší rodáky činné v cizině, ponejvíce v Rakousku, Rakousko-Uhersku a Německu, ale i v Polsku, ve Francii, Itálii či v Americe.

Za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků přitahovaly zlaté a stříbrné doly pozornost jako nejbohatší v celé Evropě. V době císařů Karla IV. a Rudolfa II. byla Praha prvořadým evropským střediskem zlatnického i klenotnického umění, kam putovali desítky mistrů, zejména Italové, Němci, Francouzi či Nizozemci. V 19. století  stáli Češi u zrodu  několika firem světového renomé: z Prahy pocházel vídeňský dvorský stříbrník Klinkosch, ze severních Čech zakladatel firmy Swarovski; spoluzakladatel ženevské firmy Philippe Patek byl český hodinář Čapek, českým stříbrníkem byl např. otec malíře Oskara Kokoschky. Známé jsou návrhy šperků a nádobí Alfonse Muchy, které prováděli renomovaní klenotníci ve Francii, v USA i v Čechách. Neprávem zapomenuti zůstávají mnozí další mistři, např. pražský klenotník Jan Reimann na přelomu 19. a 20. století řídil několik filiálek v Německu, Rakousku, Polsku a v Rusku (konkuroval firmě Fabergé) a dodával do Francie. Čeští brusiči drahokamů  se proslavili již koncem 18. století (Josef Burde/Bourdet), koncem 19. století už vozili zboží z jižní Afriky i z Madagaskaru. Z Čech pocházel rakouský puncovní mistr a teoretik Karl Knies, autor prvních přehledů puncovních značek monarchie.

Přílohu knihy tvoří tabulky puncovních značek všech úřadů, filiálek a celnic z území celé někdejší rakouské a rakousko-uherské monarchie, platné puncovní značky Československa a České republiky a převodní tabulky měr a vah drahých kovů.

Bohatě ilustrovaná kniha je určena nejen historikům umění, pracovníkům muzeí, starožitníkům a sběratelům, ale i všem dalším zájemcům o poklady, šperky, nádobí, chrámové stříbro, drahé kovy, drahokamy a o hmotnou kulturu minulosti.

Autorka knihy PhDr. Dana Stehlíková, CSc. (*1954 Praha) je historička umění s dlouholetou praxí v památkové péči a archeologii a v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, nyní vědecká pracovnice Národního muzea v Praze, přední znalkyně oboru, v němž publikovala na sto padesát statí a uspořádala na tři desítky výstav doma i v zahraničí.

Vydalo nakladatelství Libri Praha 2003, vázané-lamino desky, formát 27 x 22 cm, 620 stran, přes 2000 punců, na 500 černobílých obrázků a srovnávacích tabulek, ISBN 80-85983-90-7; náklad 2000 výtisků, cena 1 200 Kč.

objednávky:

Nakladatelství Libri, odbyt, Na Hutmance 17, 150 00 Praha 5, informace: libri@libri.cz nebo dana.stehlikova@nm.cz (Autorka uvítá opravy či doplňky textu a upozorňuje na redakční a tiskové nedostatky knihy: v celém textu vypadly šipky, odkazující na související hesla, místo nich jsou dlouhé mezery, barevné obrázky byly z nedostatku financí otištěny černobíle, popisky obrázků redakce zkrátila, chybí 3. korektura; 2. svazek encyklopedie v podobě doplňků a přehledných tabulek mistrovských značek je připraven k edici, ale nakladatelství dosud nezaplatilo žádný honorář  za 1. svazek a neprojevuje zájem. Zatím marně se hledá sponzor pro 2. opravené a doplněné vydání encyklopedie ve dvou svazcích a s barevnou přílohou).

Dana Stehlíková

- – - – - -

Autorke ďakujeme za zaslanie opisu encyklopédie.

zlatnik@zlatnik.sk

Comments

comments